Ko Chang

      Ze Sihanoukvillu jsme se vypravili zpět do Thajska na malebný ostrov Koh Chang blízko hranic. Cestou nastaly menší komplikace s mým vízem, ale vše se nakonec vyřešilo, ač mě to přišlo na pár tisíc bahtů. V minibuse měli převahu k mému překvapení češi. Dva kluci cestovatelé, s nimiž jsem si cestou popovídal. Potom starší pár který mlčel a jeden mladší pár. Bohužel dívka byla trošku zpruzená a po pár jejích větách jsem měl chuť jí dát výchovný pohlavek. Mnohem víc po chuti mi už byly dvě švédky, které se bavili s ostatními, zpívaly a byla z nich cítit pohoda. Mladá češka je nenáviděla. Hned se mi stýskalo po domově trošku méně. Potom ještě podnapilý fin, vtipálek.
      Na ostrov jsem dorazil trajektem již po setmění. Milan mi pravidelně volal a sešli jsme se na White Sand beach. Další den odjížděl, tak jsme to patřičně oslavili na pláži. Bohužel bez Andyho, jelikož se s Milanem dost nepohodli a asi už se nikdy nespřátelí. Andy byl na mě naštvaný, že jsem ho tu noc ani nepozdravil, ale snad už je to v pohodě. Bydlíme teď v hotelu stále na White Sand Beach. Je to na kopečku, pokoje jsou pěkné a stojí kolem 500 bahtů. Záleží či chcete klimatizaci, nebo si vystačíte s větrákem jako já (z klimatizace bývám nastydlý). Je tu wi-fi (připojení k internetu). K mému zarmoucení poslední dny často vypadává, takže mi moc nejde hrát poker.

      Druhý den po příjezdu (první jsem vyspával kocovinu) jsem si půjčil skůtr a projel si trošku ostrov. Je opravdu velice rozlehlý a za jediný den jsem to nestihl, zato jsem si spálil ruce a trošku i záda přes tričko. Sluníčko je zde opravdu ostré, zejména kolem poledne, od třetí velice rychle slábne. Další den měl být věnován pokeru, ale připojení bylo špatné. Největší zážitek byla asi návštěva indické restaurace. Indické jídlo je opravdu velice dobré. Měl jsem chicken mikka, což byl kořeněný špíz a k tomu zelená omáčka. Byla trochu pálivá, trošku jogurtová, nevím jak to popsat. K tomu žlutá rýže.
      No a dnes jsme se vydali na výlet lodí po okolních ostrůvcích za účelem šnorchlování. Mimochodem právě teď se celý ostrov buďto pomalu pohybuje nahoru a dolů, nápadně připomínajíc kolébání naší lodi. Ale od začátku. V osm třicet nás vyzvedává lodní taxi. Měl přijet v osm, pokud ne, prý ať zavoláme na jeho číslo co nám připsali na vstupenku. Nefungovalo. To je také Thajsko. Po trošku delší cestě, při které taxikář bloudil mezi hotely a hledal, koho že to má odvézt jsme se nalodili (jako poslední z asi 50 členného osazenstva). Na palubě převládali rusové. Šli jsme na improvizovanou třetí palubu na vrcholku lodi a mohli opustit molo.

      Čekala nás téměř hodinová cesta mezi ostrovy.

      Až jsme dorazili na naše první šnorchlovací stanoviště. Bylo zde poměrně dost dalších lodí a turistů. Pod vodou bylo k vidění spoustu ryb, ježků, sasanek a korálů. Šnorchlování mne velice bavilo. 

první ostrůvek s korály

     Po 45 minutách se podával výborný oběd, porce neomezené. Naložil jsem si nemálo krevet se zeleninou, nudlemi a rýží a bez problémů jsem to dokonce po plavání i do sebe dostal. Následovala zastávka u pláže.

  

      Tam jsem byl ještě chytrý a vzal si do vody tričko. Potom byla zastávka u malého ostrůvku, který jsem nevyfotil, protože jsem jako první skákal s brýlemi do vody. Bylo to nejhezčí místo, co se podvodního světa týče. Bohužel tričko jsem si již nevzal a ani se mi nechtělo pro něj vracet, kvůli čemuž jsou má záda nyní přismahlá jako nudle pad thai. Alespoň že mám léčivý balzám z aloe very, uvidíme, zda to zachrání.

      Potom jsme jeli pomalu zpět, poslední zastávka byla na Koh Wai. Na šnorchlování už jsem náladu po celém dni neměl, tak jsme se aspoň podívali na želví farmu a dali si zmrzku. A hurá nazpět.

konkurenční loď

      Teď se du najíst a pak spát, než mě dostanou komáři.