Psýčko

     Druhý výlet na kajacích se zdařil. Šli jsme akorát s Andym, protože Frida už odjížděla a Milan je taky pryč. Bohužel jsem nevzal foťák, bál jsem se, abych ho nezničil ve vodě. Nevěděl jsem, že mají i nepromokavé vaky. Cesta na blízký ostrůvek trvala 50 minut tam a 30 minut zoět (po vlnách). Na ostrově byla pěkná malá pláž, opičák a bagr. Ostrov je prodaný, a budou se zde stavět vily. Tak jako na všech ostatních ostrovech. Vůbec všechny pozemky v okolí jsou dost vyprodané a dost drahé, srandovní je. že tu zatím nic moc nestojí. Nejspíš vinou zaostalé kambodžské infrastruktury. Silnice mezi městy na nic, navíc často vypadává proud v celém městě. Každý bar má vlastní záložní generátor. Kambodžané totiž nemají elektrárny a proud kupují od sousedních zemí, hlavně Vietnamu, od thajců asi ne.
    V sobotu jsme se vypravili na naší první venkovní párty ve stylu psychedelického tranzu, neboli psytrancu. Konala se v nedalekém Kampotu, městě, kde pěstují nejkvalitnější pepř na světě. Autobus byl celkem drahý a jezdil jen ráno, tak jsem si rovnou připlatili pár dolarů na taxi. Cesta trvala necelé dvě hodiny. Po kampotu jsme chvíli bloudili, nemohli jsme najít místo konání. Ještě než jsme ho našli jsem se dověděl, že se tam párty stejně nekoná jelikož ji přesunuli někam do přírody. Sraz fanoušků byl ve Wunder baru, vypravili jsme se tedy tam. Odtud již jezdil za dolar minibus pár kilometrů na místo konání, speciálně vyhrazený pro tanečníky. Dorazili jsme se směsicí nějakých angličanů či američanů a dvou asi 60 letých psytrancáků. Celkem mě později překvapil i věk DJů, minimálně dva byli šediví. Vstup byl zdarma, ale jídlo a hlavně pití trošku předražené, litovali jsme, že nemáme vlastní zásoby. Natočil jsem si příchodové video :

     Kolem tanečního placu stálo v kruhu plno kambodžanů, a bez hlesu sledovali dění. Jako by byli v cirkuse, přišlo mi. Postupem noci však ubývali a než se párty dostala do plného proudu, tak jich už moc nezbývalo. Většinou chodí spát v 11 - 12 a vstávají v 7-8, někdo asi i dřiv (například ten magor, co dnes ráno začal do něčeho vytrvale bušit). 

    Kolem dokola byla černočerná tma, osvětlení zajišťovalo několik zářivek. V kambodže není vybudováno skoro nikde veřejné osvětlení. Nechyběli samozřejmě UV zářivky a UV aktivní dekorace. Tancovali jsme a popíjeli asi do čtyř do rána a potom jsme se odebrali taxíkem domů. Pán nás nezapoměl vymrazit, klima v autě na 18 stuoňů, takže nás trochu bolí v krku. Pár fotek z párty:

        V dalších dnech jsem vyjel na kole nad Sinvill ke klášteru (watu) udělat pár fotek. Taky jsme byl dopoledne na tržnici a viděl, jak to tam vypadá. Musím říci, že dost síla. Všude na zemi na plátnech ryby a mořské potvory, na nich plno much. Od polévání vodou nebo chlazení ledem bláto mezi uličkami. Smrad jak..., nevím k čemu to přirovnat, velice osobitý zápach, halvně ryb. I banány co jsem si koupil, smrděli rybinou. Meloun a okurky naštěstí ne.