čtvrtek 3. února 2011

Kambodža - Siam Reap

Výhled z našeho prvního kambodžského hotelu

                Je středa 2.2.2011. Dnes začíná naše cesta do Kambodži, konkrétně do Siam Reapu, kde se chystáme navštívit Angkor Wat.  Shodou okolností je dnes začátek čínského nového roku a jelikož v Kambodže žije 50% číňanů, máme se nejspíš na co těšit. Poslední den v Pattaye se mi podařilost spát za světla a vzbudím se již za tmy. Vyrážíme v 6 ráno, takže toho moc nenaspím. Koupili jsme si v cestovní kanceláři jízdenku z Pattayi přímo do Reapu za 1500 bahtů každý, měl by pro nás přijet minibus. V 6 ráno startujeme, pozdější  odjezd nebyl možný.
                Kolem třetí si lehnu a odpočívám, usnout se nesnažím, vím, že bych byl akorát unavenější. V půl šesté vstanu, dobalím se, dám si sprchu a pomalu opouštíme hotel. Nejprve čekáme na náš bus jako idioti až do devíti. Nezačíná to nic moc. Jedeme se dvěma lotyši. V buse mám naštěstí dost prostoru, abych se trochu natáhnul, cestou na hranice odpočívám. Kus před hranicemi zastavujeme a nějaký thajec s námi vyřizuje víza, požaduje 1300 bahtů na osobu plus pro mě 100 navíc, jelikož mám jen jednu fotku. Před hranicemi nás poučuje, že nikomu nemáme dávat pas než úředníkům a dávat si pozor na dětské zlodějě. Dále nám prozrazuje, že autobus jede do Siam Reapu až 7 hodin. To znamená, že bychom dorazili za tmy, což se nám moc nechce. Přece jen je to Kmbodža. Je nám ale nabídnuto i taxi za 350, rozhodneme se připlatit si, po tom, co kolik jsme už do toho vrazili.
                Cesta přes hranice je velice zdlouhavá, je vedro. Náš průvodce vede skupinu asi 50 turistů a u každé ze dvou kontrol musíme postupně čekat na ostatní. Nakonec projdeme a jsme autobusem dopraveni na nádraží, kde by měl být taxi. Čekáme, čekáme a nic. Asi po půl hodině je nám sděleno, že z důvodu čínského nového roku jsou taxi vybraná. Jediná možnost je minibus ve více lidech. Nezbývá nám než souhlasit. Jsme tu v deseti lidech namačkaní jak sardinky, ale jedeme. Projíždíme suchou krajinou s velkými plochami s vypálenou trávou, místy ještě hoří. Náš řidič často zastavuje. Třetí zastávka je u stánku s mnoha barelly a lahvemi naplněných benzínem. Kambodžská benzinová pumpa. K úžasu všech cestujících ale nejdeme tankovat, nýbrž jeden pracovník začne vysávat benzín z našeho auta! Nijak se před nám nestydí.
                To bylo před chvílí, nyní pokračujeme do vnitrozemí. Doufám že dojedem.

1 komentář:

  1. No tak první komentář se mi nezdařilo napsat bez přihlášení, takže pokus číslo 2 :) To jsem teda zvědavej jestli se ještě někdy sejdeme v Povrlech a jestli jo tak to padne kotel flašek než převyprávíš ty haldy :)

    OdpovědětVymazat